První týden prázdnin jsme se toulali po naší krásné zemi... Začali jsme na chatičce pod nejmilejšími beskydskými kopečky... A pak jsme se přesunuli jižněji a prozkoumávali jsme malebné Slovácko. Je vidět, že mi slovácká krev koluje v žilách, miluju to tam...  "Tour" jsme odstartovali v Luhačovicích, pak jsme se přesunuli k Vlčnovským búdám a taky jsme navštívili Skanzen Rochus u Uherského Hradiště. Toulala jsem se v modrých kvítečkových šatech, které jsme ušily s kamarádkou. Jsou lehounké a krásné a myslím, že jsem se do těch úžasných foklórních kulis velmi hodila... Další den jsme zvládli ještě Petrovské Plže a skanzen ve Strážnici... Mrzelo mě jen, že v modrotiskové dílně bylo zavřeno, ale jinak jsem radostí naplněna až po okraji. Nejvíce z blízkosti nejmilejších lidí, výletovali jsme s mužem a maminkou... Ale taky z té poetiky obyčejného světa našich předků... 

Budu na ty dny vzpomínat s láskou... I když vlastně nebyly vůbec snadné. Vygradovala rozhodnutí a skutky týdnů předchozích. Některé kapitoly se uzavřely, jiné budou ještě pokračovat. Musím říct, že jsem na sebe dost hrdá. S jakou statečností se stavím čelem k životním výzvám... Uf. Tak teď snad chvíli oddych a prostor nabrat sil...

Po návratu mi při podvečerní procházce za město málem upadla brada, jaká nádhera mě na obvyklé procházkové trase přivítala doma. Úplné chrpové moře! Takovou modrou dokonalost jsme tu ještě neměli... Z jarních náznaků jsem tušila, že chrpičky vykvetou, ale tolik? Jak zpívá má oblíbená Aneta: "Budu tam, kde modré chrpy vykvetou..." Kroužím teď kolem nich stále...

Kalendář je v tisku. Děkuji ze srdce předplatitelům za pomoc s jeho vydáním. A teď jsou na řadě ostatní, aby se mi ta několikatýdenní práce i zúročila... Myslím, že takový počin je bezva příležitost, jak podpořit svou oblíbenou výtvarnici...♥