Připomenutí kalendáře "2022"

pondělí 6. září 2021

Stala se taková bezva věc. Nechala jsem teď tisknout nějaké pohlednice, a když jsem si je vyzvedávala, dostala jsem i patnáct kalendářů. Já jsem úplně zapomněla, že je v tiskárně ještě mám! Říkala jsem si, že kalendáře nebudu už moc tlačit, abych si nějaké kusy nechala na předvánoční prodejní akce, a nějaké jako dárky, ale tohle teda trochu mění situaci. Taky jsem si všimla, že s přicházejícím podzimem už je na ně asi zase i trochu čas, protože mi přišlo pár kalendářových objednávek...

Takže, kalendář "2022", jeden kus za 700 Kč, dva za 1200 Kč♥.

Mám k tomu i pragmatické pohnutky. Už nejmíň dva roky si slibuju, že si konečně koupím nové brýle. A to je pořád "po Vánocích, po lockdownu, po dovolených"... Až to nakonec dopadne, jak s tím foťákem... O tom jsem taky mlela tak dlouho, až se prostě pokazil, a nešlo to jinak... Je pravda, že už jsem brýle během léta párkrát nemohla najít, a několikrát mi třískly na zem, což beru jako jasná znamení. "Pořiď si nás vědomě a bez stresu, nebo to zas bude hekticky a v nervech."

Taky jsem včera po dlouhé době zapnula zprávy, a tam úplně vážně mluvili o tom, že budou letos fakt strašně chudé Vánoce, protože jsou zpožděné dodávky z Číny a drahá doprava, a říkali to tak, že nás čeká minimálně hlad a mor a bída a já nevím co... Jedna paní, se kterou ohledně toho dělali rozhovor, skoro plakala... No, tak možná je načase vykašlat se na milion zbytečných caparů z levných obchodů a podpořit místní produkci... Věřím, že spousta rukodělných tvůrců během podzimu vyrukuje s krásnými kolekcemi, stačí sledovat...  A nebo "low cost" varianta - bazary, sekáče, antikvariáty + zapojit ruce a nápady. Kdysi jsem takto dárky tvořila z nouze, teď z přesvědčení a s radostí...

Já bych ráda vytvořila nějaké nové vánoční pohlednice. Vloni to nějak vůbec nešlo... A letos to teda zatím taky moc nevypadá, ale snad inspirace ještě přijde... I z toho důvodu jsem momentálně úplně pozastavila přijímání zakázek. Úkolů mám v diáři až dost...♥ A jak zjišťuju, tak moje tělo má momentálně nulovou toleranci ke stresu. Stačí trochu větší zápřah, a hned mi to dává vyžrat. Asi se můžu poplácat po rameni, že za dva týdny udělám měsíční práci, k čemu mi to ale je, když se pak o víkendu, kdy bych mohla být na horách a užívat si babího léta, třepu doma se zimnicí v posteli... Samozřejmě že mívám takové ty sebemrskačcké záchvaty, že "nic nevydržím" a "že jsem fakt slabý kus", ale snažím se na to dívat jinak, laskavěji k sobě. Výkony jsem podávala a sebe popírala už dost dlouho, tak když už jsem se jednou pustila do toho, že to chci změnit, tak si pak za to přece nebudu nadávat...

Za krásné fotky děkuji Lucii Michalčíkové...♥












4 komentáře:

  1. Peťulko, opravdu nádhera. Já ho mám vystavený už letos. Není na co čekat,že?
    Lenka.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No jasně, však klidně může zdobit dva roky po sobě...:-) A nebo i tři, protože kalendáře většinou vydávám ob rok...:-) Děkuju, Leni! P.

      Vymazat
  2. Kalendář už brzy bude mít u nás svoje místo! Ráda si ho jen tak prohlížím.
    Měj se hezky!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, děkuju moc za zakoupení i milá slova...♥ P.

      Vymazat

Děkuji za komentář!