"Už zase skáču do příkopů." aneb čtvrtý ročník levandulových workshopů... Ta radost z možnosti setkat se, popovídat si, něco se naučit a dát si dobré jídlo a pití je myslím přímo hmatatelná. Máme s Luckou obrovskou radost, když odjíždíte nadšené, odpočaté a spokojené, ačkoliv nás třeba déšť vyžene z pole do garáže a sem tam vznikne skrz vrtochy přírody nějaký ten chaos... Jsme šťastné, že všechna ta energie a pozornost, kterou kurzům a jejich účastnicím věnujeme, dopadají na úrodnou půdu...
Neznám krásnější a výstižnější báseň o létě, než tu od Jana Skácela... Přesně vypovídá o tom, co cítím, když se toulám jihomoravskou krajinou pod červnovým nebem posetým bílými chomáči mraků. Když voní bezový květ, ječmen se vlní a šumí jako zelený oceán, a člověk nikdy neví, jestli si spálí nos nebo zmokne do poslední nitky...
Úplně chápu ten pocit.Je to krása...
OdpovědětVymazatSosám, čerpám, co to dá...♥ Mávám! P.
VymazatPeťulko, to je nádhera. Nasávám tu krásu. Lenka.
OdpovědětVymazatLeni, moc ráda jsem zprostředkovala... 💙💙💙 P.
VymazatNádhera! A ten věneček👍.
OdpovědětVymazatLéto v kruhu😊. Děkuju. P.
VymazatTo je prostě štěstí !
OdpovědětVymazatHanka
Ano💙. P.
Vymazat