Líbilo by se mi...

úterý 22. prosince 2020

Letos se mi splnila spousta menších i větších přání. Hmotných i nehmotných. Osobních i pracovních. A vlastně ne jen letos, ale poslední roky... Některá fakt hodně stará... A že to někdy fakt trvá... Jako třeba ta naše nová postel. Počkala jsem si, a o to víc si vážím, že ji mám... A nebo ta moje letošní první výstava. Pokorně přiznávám, že mi dala zabrat. A taky že se těším, až budu mít další... Ačkoliv vím, že budu muset ještě víc zamakat... A říkám si, jestli si kolikrát pamatujeme, že jsme si něco kdysi přáli, když se nám to zrovna plní... Jeden takový triviální příklad. Když jsem byla ještě na výšce, vyšlo zrovna úžasné vydání Babičky od Boženy Němcové se skvělými ilustracemi od Martina Velíška. Jenže knížka stála kolem devíti stovek a pro mě to tehdy jako pro studenku bylo fakt moc... No, a letos, během první karantény, jsem na Kosmasu úplnou náhodou narazila na hodně velké slevy, kde jsem tuhle parádní knihu koupila za dvě stovky. Tentokrát jsem si na tehdejší přání vzpomněla, díky, vesmíre, za jeho splnění...

A tak pouštím do světa další tužby, které kdyby se mi jednou splnily, tak bych byla fakt šťastná... Až to půjde... Až na jejich splnění budu připravená... Abych si radost z nich užila naplno...

Líbilo by se mi, kdyby se u nás ve městě nebo okolí vyloupla nějaká půvabná kavárna či restaurace, která by stála o to, abych jim to tam jednou za čas nazdobila... Tematicky v době svátků... Samozřejmě lokálními květinami a věnci.

Líbilo by se mi zažít tvůrčí pobyt na nějakém zajímavém místě se silným geniem loci a ve stejně naladěné společnosti. Tak jako třeba v Klášteře Broumov bývá každý rok Symposium Ilustrace. Nebo na nějakém zámku, to by bylo fajn... Ale vlastně by to nemuselo být ani nic oficiálního. Pronajmout si chalupu někde v horách, pozvat kamarádky výtvarnice ze všech koutů republiky, sbalit papíry, barvy a štětce a společně tvořit... Každá by ty další naučila, co umí, vzájemně bychom se inspirovaly a třeba i vytvořily nějaký společný cyklus, projekt...




Líbilo by se mi, kdyby mi někdo napsal: "Mám malý rodinný hotýlek/penzion v Chorvatsku/na Krétě/v rakouských Alpách, moc se mi líbí tvoje tvorba. Posílám letenku, přijeď! Nakrmíme tě, ubytujeme, ukážeme krásy našeho místa, a ty nám za to pomaluješ stěny/nakreslíš obrazy do pokojů/uvážeš věnce/zrenovuješ starý nábytek..." Já už se úplně vidím, jak sbírám na pláži lastury a omleté dřevo a tvořím z nich krásnosti do pokojů... Nebo jak s výhledem na alpské louky čmárám na stěny restaurace...



Líbilo by se mi vytvořit nějaký umělecký objekt a umístit ho do krajiny. Já moc na objektovou tvorbu nejsem stavěná. 3D mi nikdy moc nešlo... Ale už od dob, kdy jsem psala bakalářku o drobné sakrální lidové architektuře, tedy křížích, kapličkách a božích mukách, se mnou dobře umístěný objekt v krajině rezonuje. Líbilo by se mi se něco takového naučit vytvořit. Sochu ze dřeva nebo kamene... A umístit ji někam na svou oblíbenou procházkovou trasu. Na místo, které má pro mě dobrou atmosféru, sílu, náboj... Zatím nenápadně rozmisťuji kamínky, věnce, kytice...



Líbilo by se mi vykonat pěší pouť z F-M až do Holešova. Autem tuhle trasu urazíte za hoďku a čtvrt a znám ji tak dobře, že bych ji snad zvládla poslepu. Ale pěšky? Přes vesničky, kopce, polňačkami, s batohem na zádech... To by byla jiná... Objevit místa, která na rovném silničním tahu prostě nepostřehnete... Proč jezdit do Španělska, svoji pouť můžeme vykonat kdekoliv... Tak uvidíme, kdy a jestli seberu odvahu a jestli se ke mně někdo přidá...


2 komentáře:

  1. Peti, to jsou tak nádherná přání...úplně jsem se zasnila. Moc Ti přeji ten hotýlek v Alpách nebo u moře. Úplně Tě tam vidím😊...jo a kavárna v okolí, kterou bys zdobila by se mi taky líbila😇 krásné svátky. B

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Barčo, a nejlepší na tom je, že nepochybuju o tom, že ono se to jednou vyplní... Něco třeba brzy, a něco možná, až už ani nebudu vědět, že jsem si to přála...:-) Děkuju! P.

      Vymazat

Děkuji za komentář!