Koláž dovolenková

pondělí 27. července 2020

Překvapuju/objevuju samu sebe. Rozhodnout se, že dnes jedu na výlet sama. Proskákat dopravní zácpou celé město, najít nezapráskané parkoviště, a pak proplouvat ulicemi ve vlastním rytmu a tam, kam mě srdce táhne. A docela si ten čas o samotě užít. Ne že bych ty chvíle nerada sdílela, ale v dovolenkovém osazenstvu zrovna nebyl nikdo, kdo by můj program rovněž ocenil, byť nás bylo zase "jak malých myší". Učím se vnímat samu sebe jako tu nejlepší společnost a konečně mi to docela začíná jít.


Egon Schiele Art Centrum. Úžasný! Strávit několik hodin v nádherném prostoru, mezi obrazy. Bloumat, nasávat atmosféru. Proč tohle sakra nedělám častěji? Musím chodit do galerií častěji! Je mi pak opravdu hezko na duši. A mnohé se mi honí hlavou. Na jednu stranu pochyby o sobě samé, na druhou obrosvská chuť a motivace tvořit. Je to proces. Umění je proces...


Počkal tu na mě, krumlovský cibulák. Okolí Art Centra je plné street artu. Prazvláštní kombinace umění na zdech oprýskaných domů, kluků právě tahajících z řeky kapra a opilé halekající vodačky s holou dupou. Voyaerka letních okamžiků...


Judith Zillich. Když jsem se dívala na nabídku aktuálních výstav v galerii, takhle mě zaujala nejméně, a nakonec jsem u ní strávila nejvíce času. Hodně mě oslovila barevnost, téma, a celkové působení v prostoru. A co jsem obdivovala nejvíce, autorčinu trpělivost vydržet u jednoho tématu tak dlouho a zpracovat ho do poměrně rozsáhlé série obrazů. 


Alena Anderlová. Další z výstav. Docela mě oslovila pasáž "Inspirace městem a okolím", kombinace temných barev a křiklavých detailů. Další části výstavy už mi přišly takové tuctové, ploché... Ale kdo jsem já, abych posuzovala, že jo...?









Lipno.


Rožmberk. Na Rožmberku jsem nikdy nebyla, a moc se mi tam líbilo. Nejvíce mě oslovilo, že je hrad položený na kopci, a skrz vitrážová okna do něho díky tomu dopadá z různých úhlů úžasné světlo. A samozřejmě ty výhledy... Na řeku, na okolní lesy. 



Prachatice. Takové milé prázdninové městečko. Hezké design centrum Neumannka. Jenom letem světem, protože "honem, já mám hlad, chci pivo, mě to nebaví..." Jo jo, přesně proto je hezké naučit se některé věci absolvovat sama.


Suvenýry. Asi jsem sto let za opicema, ale teprve díky návštěve Neumannky jsem objevila nádherné prostříhavané umění a značku Porigami. Omalovánky/domalovánky jsou super dárek z Krumlova za pár korun... A ty číše, ty jsme prostě museli mít. Byť se teda nejedná o nic handmade a českého a narazili jsme na ně v obyč gift shopu.



Kdybyste v Krumlově hledali trochu oddychu, zamiřte do pivovarské zahrady u řeky. Je tady mezi starými jabloněmi a rozpadlými cihlovými zdmi malá kavárnička a božský klid. Já jsem tady u limonády, ledového kafe a rakviček strávila moc hezké chvilky u kreslení. Dovolená od dovolené... 

6 komentářů:

  1. Krása! Pak je v Krumlově mile a klidno i u ateliéru Egona Schieleho, blízko synagogy.

    OdpovědětVymazat
  2. Být někdy někde jen sama není vůbec špatné. Spoustu věcí člověk vnímá tak nějak pro sebe, obohatí ho to.
    Alespoň já to tak mám.
    Ale jinak dovolenová ,,koláž" bezva.
    Hanka(bavi-mne-to.blogspot.com)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, já samotu k životu potřebuju, bez ní bych nemohla tvořit. Ale moc mi nešlo být sama mimo své útočiště, "teriorium". Učím se to. Tenhle výlet byl tak fajn... Děkuju moc. P.

      Vymazat

Děkuji za komentář!