Žiju. Žiju si. Užívám si. Využívám příležitostí, které ke mně přichází...
A protože jsem tu nějakou chvíli nebyla, tak vy si to můžete užít všechno pěkně najednou...
Máme novou postel! Hurá, třikrát sláva! Po pěti letech, kdy jsem si řekla, že je na čase pořídit novou, jsem se dočkala! Konečně jsme se oba shodli, že tahle se nám líbí, že je dostatečně praktická i estetická, a světe div se, zrovna na ni vystačily i finance. Taky je dřevěná a opravdu pořádná, tak já věřím, že když nám ta naše první společná, tehdy úplně nejlevnější, jaká se dala koupit, vydržela takové roky (konkrétně patnáct), tak tahle vydrží ještě dýl... (Nafurt?) Takovou událost si nezaznamenat, to by byl prostě hřích...
Červen začíná mými narozeninami. A ty letošní mi přinesly spoustu darů a hojnosti. Moji milí mě potěšili krásnými dárky. Ten hlavní jsem si vybrala už na jaře, protože díky notné podpoře Toma a mámy jsem si mohla koupit nový foťák. A i tak jsem se dočkala spousty dalších milých překvapení. Tak třeba od muže jsem dostala triko M*A*S*H, které jsem chtěla snad od svých deseti let... Od mámy spoustu skvělého čtiva, díky kterému jsem o jedné neděli strávila tolik pohodových chvil v houpací síti jako už dlouho ne. Tichá zahrada, švitoření ptáčků, krásný příběh na papíře, hamaka a lžící do sebe ládovat Pavlovu s jahodami... Ráj na zemi... Od kamarádky jsem dostala lístky na Letní shakespearovské slavnosti, na které se neskutečně těším, protože ač do divadla chodím méně, než bych si přála, občas přece jen zajdeme, a tohle jaro to ze známých důvodů několikrát neklaplo... Příroda mě taky těší svou hojností květin, a letos i deště. Já upršené svěží počasí fakt můžu... Chodím na procházky kdykoliv to jen trošku jde, a kochám se a kochám... A svou hojností zakázek mě těšíte i vy, mojí zlatí, od pastelek se mi jen práší...
I já si každý rok nadělím sama sobě nějaký dárek. Letos jsem si dopřála krásné autorské šaty, ale ty vám představím až jindy. Dneska bych chtěla napsat o šatech, které jsem si o víkendu vzala na první letošní levandulový workshop. Jsou ušité ze starého flekatého prostěradla, a jsou úžasné. Čím jsem starší, tím větší cítím zodpovědnost za věci, které vlastním. Než něco vyhodím, několikrát promyslím, jestli by danou věc nemohl využít ještě někdo jiný nebo jestli by se třeba nedala nějak vylepšit, přetvořit a znovu využít. Otevřít víko popelnice, zahodit a zapomenout je mnohem jednodušší cesta. Protože ta druhá vyžaduje čas a pozornost. Odměnou je ovšem skvělý pocit z neplýtvání. A taky je to takové nadějeplné. Že třeba kdybych já někdy potřebovala, tak se taky objeví někdo, kdo mi věnuje svůj čas a pozornost, aby mi dal další šanci... Takže jsme zažloutlé staré prostěradlo nevyhodily, ale s kamarádkou jsme ho nastříhaly, posešívaly a nabarvily... A já mám teď model, o kterém když prozradím, jaký je jeho původ, tak mi nikdo nevěří.
No, a jak už jsem zmínila, mám za sebou i první letošní levandulkový kurz aranžování věnců a kytic. Letos nás potrápilo úmorné dusno, ale zvládly jsme to, díky obřímu slunečníku a pravidelnému přísunu ledové levandulové limči, docela dobře. Je pravda, že jsem se asi poprvé setkala s účastnicemi, které možná ne úplně pečlivě četly, do čeho jdou, a byly pak trochu překvapené, že všechno to sbírání lučního kvítí a pak i sklízení levandulky na poli je vlastně dřina, a že uvázat krásný věnec docela trvá... No jo, je to alchymie, nadchnout a bavit někoho celý dlouhý horký den... S radostí budu vzpomínat na veselé kamarádky v modrobílých šatech a slamáčcích, usměvavou maminku s dcerou, a Ditu s obrovským kloboukem a širokým úsměvem, které si naplno užily vše, co jsme nabídly. Know-how vázání kytice i věnce, lány levandule, skvělé dobroty, tvoření v ženském kruhu i milé fotky na památku. Těším se na příští sobotu, až se do fialového "moře" ponoříme znova! Snad bude počasí vlídnější.
Krásná ložnice, u vás se mi ta modrá líbí, u sebe si ji nějak nedokážu představit!
OdpovědětVymazatKaždému vyhovuje a "sluší" něco jiného, a právě ta pestrost je úžasná. Já taky ráda pobudu u někoho v třeba v super barevném nebo naopak zcela strohém interiéru, když je vytvořený vkusně a osobitě, i když doma bych ho mít nemohla, protože to není slučitelné s mou osobností...:-). Děkuji moc! P.
VymazatMilá Peti,krásné fotky,nemůžu se vynadívat na ty lány levandule a ty boží kytice.
OdpovědětVymazatŠaty ti moc sluší,taky mám vždycky radost,když se mně podaří dát věcem druhou šanci.Prostěradlo dostalo krásnou šanci.
Ať se všechno daří a hodně krásné a inspirativní práce.
db
Ahoj, Daško, dík moc za pozdrav a milá slova, taky mávám! P.
VymazatAhoj Peti, všechno nejlepší k narozeninám, ať se všechno daří. Krásná ložnice, krásné fotky, nádherná nálada, jen tak dál, Bea z Petrovic
OdpovědětVymazatBeo, zdravím, a děkuju moc! P.
VymazatPeti, ty už máš červenec??:-))) Ivča
OdpovědětVymazat:-D :-D :-D Je vidět, že toho mám teď hlavně fakt hodně, když píšu takové blbosti...:-) Díky, už jsem opravila. P.
VymazatPeti, ještě že Tě sleduju na IG, tam mi nic neunikne :-D A proto vím, jak nádherné modré šaty máš, jak "kouzelnou" postel jste si pořídili a že v levanduli je prostě voňavě. Na Tvůj workshop jsi mě tak nalákala ... o to víc mě mrzí, že je to taková dálka a já si sama tak daleko jet netroufnu :-( Možná další z důvodů, proč vylézt z té mé komfortní zóny a vyjet za hranice regionu ...
OdpovědětVymazatPS: Na nové šaty se moc těším, budeš určitě úplně nejkrásnější ♥
Nesporná výhoda sociálních sítí určitě je, že jsou rychlé. Ale nemůžu si pomoct, blog je prostě blog. Tahle všechno pohromadě to má tak nějak větší kouzlo... Renčo, letos jsou kurzy stejně beznadějně plné...;-) A příští rok, však víš, jak je to s plánováním, kdo ví... Jestli budou, dám včas vědět. Ty zatím můžeš pokoušet tu konformní zónu...♥ P.S.: Hlavně šaty jsou úžasné! P.
VymazatKrása, jako v Provance. Vůni cítím až sem.
OdpovědětVymazatKrásné odpoledne. Jitka
Jitko, asi snad i intenzivnější než v Provence, protože tam jsou prý takové lány nedostupné, aby je turisté neničili (což docela po některých zkušenostech z tohoto pole i chápu...) Je to nádhera. P.
Vymazat