Přípravy na advent s lehkým jarním nádechem...

středa 27. listopadu 2019
Jaro protože... Na zahradě kvetlo plno sedmikrásek, dokonce i čemeřice a černuchy, a v krabičce jsem našla sušené modřence, a tak zdobí letošní adventní věnec... No, a i to počasí o víkendu... Motalo se mi hezky, jen tak ve svetru... Jsem spoko. Věnec máme, perníčky máme, PFka máme. Všechno, co je pro mě důležité...


Za jaro modřence, za léto levandulka ze Staroviček, mateřídouška z chaty a vřes od Baltu, za podzim ořechy a šišky, za zimu perníčky a chvojí... Doma jsem jen vyměnila svíčky, máme taky šedé, ale vyšší. Tyto jsme si zapálily s mámou při zdobení...


Vidíte tu zlodějku v rožku fotky? No to víte, že jí to ucho ukousla! Taky mají vaše kočky rády perníčky? I holešovská Brusinka nám je kradla...


Děda seděl při zdobení celou dobu s námi. Bylo to moc milé. Ze všeho se raduje, inu, opravdu jako malé dítě. Připadá mi, že se do dětských let skutečně vrací. Jak byl tak dojatý z toho hezkého večera, dokonce začal pobrekávat, že už dlouho neviděl svou maminku... Co to stáří s našimi hlavami udělá... Ale když už, kéž bych se taky jednou "propadala" takhle vesele, jako náš děda... 



A když byla řeč o těch modřencích... Chtěla jsem si udělat radost, že jsem teď poslední dny tak pilná, a objednala jsem si plátno s mým oblíbeným motivem z Malých zázraků. (Mimochodem, posledních 5 kusů ke koupi!) Jenže jak jsem teď poslední týdny taková opotřebovaná, začínám být i dost nepozorná, a objednala jsem si špatnou velikost. Mrzí mě to, plátno vypadá jinak krásně. Nechcete ho někdo? Cena 900 Kč, 50 x 50 cm, fototisk na plátno. Abych si mohla objednat ten správný rozměr...








Tématem mých posledních dnů je "chyba". Jednak dělám chyby já. Je to z únavy, cítím to. Nepozorně čtu zadání, a zbytečně si proto přidělávám práci, objednávám nesprávné věci, ze zbrklosti mi všechno padá... A taky chyby, které dělají lidé kolem mě, a snaží se je tak nějak předelegovat na mě. Není to jednoduché, smířit se s vlastní nedokonalostí, něco o tom vím. A je to pro mě velká škola asertivity, pochopení a sebejistoty. Ale třeba tahle perníková "chyba" se nám povedla vyřešit krásně. Těsto bylo tuhé, takže jsme se při válení a vykrajování docela nadřeli. (Vidím v tom paralelu s letošním rokem. Nakonec jsme to dali oboje, rok i perníky...) I přes veškerou snahu některé perníčky při pečení popraskaly. A tak jsme je natřeli, a zdobili bílou na bílé. A o tom ty chyby jsou, aby nás něčemu naučily...



2 komentáře:

  1. Máš to nádherné a inšpirujúce!
    Sliepočku si zarámujem potom z kalendára, všetko ma tak teší:-)
    Pozdravujem, Alena!

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Alenko, přesně tak jsem si to představovala, aby kalendář dále sloužil a těšil...;-) Díky! P.

      Smazat

Děkuji za komentář!