♥
Kvítečková Anička rychle a krásně zhmotnila moji vzpomínkovou myšlenku. Přála jsem si rodině darovat drobnost, která by nám babi připomínala. Měla moc ráda bílé kvítky tavolníků, protože když kvetly, blížily se letní prázdniny. Babička učila 40 let, a svou práci milovala... Která pančitelka ale nepotřebuje prázdniny, že jo...? Pánové dostali odznáčky, dámy náramky...
Nakonec se nám vyloupla ještě jedna upomínka. Z panelů s fotkami nechám natisknout minialba... Fotky, fotky mají vážně obrovskou sílu... Zjistíte díky nim, kolik jste toho spolu už prožili, a že nemá smysl hněvat se kvůli malichernostem... A stejně mi to nějak nedochází, že až příště přijedu na návštěvu, už tam babička nebude...
Peťulko jestli se to dá říct i v takto smutné chvíli, je to nádherné! Líbí se mi, s jakým citem a láskou jsi dokázala vše připravit. A o úžasném nápadu ve formě vzpomínkových náramků/placek ani nemluvím :-*
OdpovědětVymazatDěkuju moc, Blani...:-* P.
VymazatPeti, upřímnou soustrast. Nádherný nápad s náramky.B
OdpovědětVymazatBaru, děkuju moc. P.
VymazatDôstojné, nádherné, dokonale vyjadrujúce a ľudské....
OdpovědětVymazatAlenko, pomáhá mi to, je to moje terapie, rozloučit se takto... Děkuju moc.♥ P.
Vymazat