Pracovní leden až květen, mega velké shrnutí...

středa 23. května 2018
Když se mě poslední měsíce někdo zeptal: "Jak se máš?" Odpověděla jsem popravdě: "Rychle a tvořivě." A taky se mě ptáte, když se potkáme třeba na ulici nebo poště, a prohodíme pár slov: "Daří se ti, že? Soudě dle blogu..." Tak přátelé ano, daří. Upřímně, když jsem si před x lety vysnívala, jak by mohla moje výtvarná značka fungovat, představovala jsem si to přesně takto. Je to neskutečné, jak to teď parádně šlape. Mám z toho mega radost. Na druhou stranu dodávám: "Nechci se rouhat, je to zázrak, ale jsem strašně unavená..." A to je taky pravda. Ponořila jsem se do práce tak moc, že šlo všechno ostatní stranou, vlastně i já sama. Nezlobím se na sebe, mělo to tak být, abych zdolala zase pár svých dalších cílů. Vydala jsem ze sebe od začátku roku tolik nápadů a tvůrčí energie! Ach, moc děkuji, opravdu moc děkuji, že mohou proudit na svět právě skrze mě...♥ Už je ovšem načase, abych začala trošku zvolňovat. Chybí mi volné víkendy, a chybí mi i přátelé, na které jsem teď neměla čas ani energii. Dostala jsem se do stavu "křečka v běhacím kolečku", což znamená, že mozek šrotuje a pracuje, i když nemusí, protože neumí vypnout. Křeček v běhacím kolečku není dobrý stav. Takže... Od příštího týdne práce maximálně osm hodin denně, volná odpoledne (či dopoledne, to je celkem jedno, prostě dle situace), hodně pohybu, začíst se do dobré knihy, nechat se hýčkat, oběhnout všechny potřebné doktory, spánek kdykoliv si o něho tělo řekne, čas na kamarády a rodinu... Však vy víte, že jsem si v minulosti občas ufňukla, že je hluché období, a že není práce, a tak. Nyní mám jedinečnou příležitost naučit se ordinovat si podobná hluchá období sama a dobrovolně, a kdy je zrovna potřebuji... Nebojte se, smluvených zakázek se to nijak nedotkne. 


Leden
Začátek byl pozvolný, ovšem ne tak, jako obvykle bývá. K mé velké radosti. Nemuset "dohánět" leden byl můj první velký obrovský pracovní úspěch, kterého se mi podařilo dosáhnout. Byl založen především na osobních zakázkách, a já vám za ně moc děkuji... Nesmírně mě těší, když se z té "beztvaré" skupiny čtenářů tam na druhé straně vyloupne konkrétní člověk, pro kterého můžu něco výtvarně zachytit... Rodinný obraz, přání, oznámení... (Jak bych třeba mohla zapomenout na kartičku pro paní Dášu, když jsme při jejím sestavování vedly tak příjemné emailové rozhovory? Daško, zdravím, a doufám, že si užíváte svou znova nabytou pracovní svobodu...♥) 
Taky jsem si vymyslela projekt "Květinářky", a začala mu dávat konkrétní obrysy. Myslela jsem, že nebudu mít do čeho píchnout, a kalendář budu mít do konce února hotový. Hmm, velký oči! Budu ráda, když bude hotový do podzimku... A víte co, on s ním má vesmír možná ještě úplně jiné záměry. Uvidím... Uvidíte...
Během ledna se také dolaďoval plakát na Mezinárodní folklórní festival ve Frýdku-Místku. A pak ještě pozvánky a motiv na odznáčky. Bylo mi ctí! A těším se, kdo příští se ujme výtvarného žezla a vytvoří grafiku pro příští ročník. Moc bych si přála, aby se úroveň zachovala, ba co víc, zvedala!





Únor
A pak se to rozjelo! Už v únoru? Jo! Tak zaprvé mě čekala moje první výstava, na kterou bylo třeba se připravit. Zaskočilo mě, a taky dojalo, že se triptych "Náš život s Matyldou", který jsem na ni připravila, ihned prodal. A úplně stejně mě potěšilo, že se mi v rekordním čase podařilo vytvořit adekvátní náhradu, sérií tři "kulatých" obrazů. Mimoto jsem ilustrovala další květinové krásky, a taky grafiku pro jednu prima osmdesátinovou oslavu. Celou oslavu jsem i zdobila, a moc si to užila. A taky si uvědomila veledůležitou věc. Že na takové pravidelné dekorování nemám čas ani kapacitu. Nedokážu si představit, že bych se věnovala této činnosti několikrát do měsíce. Musela bych mít sklad na věci, a taky bych se tomu musela věnovat naplno... Když jsem začínala, myslela jsem, že svatby a všechno kolem nich bude podstatnou složkou mojí práce. Jak se ukázalo, nejsou. Moje profese mi nabízí mnohem více pestrosti, než jsem si kdy vůbec dokázala představit. A tak jsem podsložku na webovkách "Svatby podle Oringle" zrušila, a svatební zakázky včlenila mezi ty ostatní... 




Březen
Na začátku měsíce proběhla v Praze vernisáž "Modré kočky" v Kavárně Kočičí. Díky, Lucko, díky, Míšo, že jste mě vzaly do party, a pomohly mi konečně zlomit to "prokletí" první výstavy. Není to brnkačka, ale na druhou stranu je to velké dobrodružství. Už teď mám roupy, s kým bych se "sčuchla", a jako výstavu bychom mohly vymyslet... V Praze jsem taky navštívila redakci nakladatelství Smart Press! Chápete to? O tom jsem taky vždycky snila. Že budu pozvaná do vydavatelství, a něco spolu vymyslíme... Uaaa! Výstava a vydavatelství. (Jdu si uvařit kafe. Jsem teprve na začátku března, a už se mi z toho všeho zase točí hlava, jak to při psaní znova prožívám... Aby to se mnou neseklo, než se dopracuju k dubnu a květnu...)
Ok, jsem zpět s kávou (a kouskem čokolády, pssst), a jedeme dál... Mrzelo mě, že se mi nedařilo kvůli nezájmu uskutečnit plánované workshopy u Renči v Písmodílně, ale jak se ukázalo, nakonec mělo velký smysl je vypsat. Všimla si jich totiž Lidka, která se domluvila se svými kamarádkami, a pozvali si mě na soukromý workshop na Morávku. Několik dnů jsem vrtala vajíčka a sbírala ulity a vršila větvičky, a workshop byl... Úžasný! Moc ráda na něho vzpomínám, dámy, byly jste skvělé! (Omlouvám se za nadměrný výskyt slov jako "úžasné", "skvělé", "báječné", "perfektní"... Chcete-li si přečíst něco depresivního a super temného, nepokračujte. Fakt, nemá to smysl.)
Dalším z mých profesních přání, které se mi vyplnilo, bylo podílet se na designu nějakého prima produktu. Paní Markéta rozjíždí svůj bylinkový byznys, a mně svěřila jeho vizuální stránku. Momentálně jsou její webovky ve vývoji, a já se moc těším, až vám její firmu představím. Motivací při tvorbě mi byly ukázky sirupů, takže můžu zodpovědně prohlásit, že "Mňam"!
Březen jsem završila sérií modrých rodinných obrázků na přání, které vznikly na základě inspirace modrokočičí výstavou, a odfrčela na velikonoční relax na Hukvaldy...




Duben
To bylo moc prima. Prodloužený víkend v lese mi dost prospěl. Přijela jsem domů s hlavou plnou nápadů, a pustila se do tvorby vlastních motivů. Vznikla pestrá série - svatební a narozeninové přání určené k darování peněz, a také sluníčko "Stále je na co se těšit." Začátek dubna patřil taky starým školním židličkám. Na to si moje záda stále velmi intenzivně pamatují... Ale stálo to za to! Jestli má něco z mé dílny opravdu úspěch, tak jsou to právě tyhle židličky. Největší radost mám, že se nezamlouvají jen dospělým, ale třeba teď na Sdílku se na ně vrhalo i každé dítě... Kdo si stihnul koupit, má štěstí, další série, pokud někdy nějaká bude, bude určitě za vyšší cenu... Protože ta záda, au... Díky židličkám jsem mohla osobně poznat další z vás, Hanku, a její krásný domeček... Jistě mi dá každý výtvarník zapravdu, že dílo získá ještě úplně jiný rozměr, když je součástí krásného interiéru (a nebo slouží kvalitnímu produktu či firmě...) Vprostřed toho nejkrásnějšího jara jsem se na popud webu pf.cz pokusila ponořit do Vánoc. Nakonec se mi podařilo doslova vypotit čtyři vánoční pohlednice, z nichž jednu jsem si rozhodla nechat - Spižírnu. O zbytku se zatím jedná, ještě nevím, zda budou vybrány nebo jestli mi taky zůstanou... Aby se ty Vánoce trochu vyvážili, měla jsem možnost uvázat pestrou kytice ke čtyřicetinám... No, ale co bylo hlavní náplní dubnových dnů, bylo navrhování vizuálního stylu pro slovenskou školku Lienka. Těch beruščích školek je na Slovensku více, ale neskromně si troufám říct, že tuhle, kterou vede neskutečně milá Lenka, za chvíli jen tak nepřehlédnete... Těším se, co s mými motivy vymyslí profík přes webovky... Mně jako pozůstatek z návrhů zbyla pohlednice "Broučku", která už je na papíře a k prodeji...







Květen
První květnový víkend jsem strávila ještě na půdě při dodělávkách židliček, ale ten druhý jsem opět prchla relaxovat do lesa. Jo, pobyt v lese mi dost prospívá, řekla bych. A v přírodě vůbec. Když jsem jako ten křeček v kleci, není lepšího léku, než procházka za město...  Energii získanou z přírody jsem přeměnila v tvorbu vizuálního stylu pro další super firmu a jejich voňavé produkty, pro Levandulovou farmu z jižní Moravy. Ne všechno, na čem pracujeme, můžu zatím prozradit, ale kousek vám ukázat můžu, a nalákat vás třeba na jejich levandulobraní... No, a prozatím poslední pracovní zastávkou bylo Sdílko v Porubě, na kterém se mimo jiné prodaly zbylé obrazy z březnové výstavy. Juch! Zítra mě čeká ještě Femme Artale, kam povezu i poslední natištěný motiv, Letní balzám na nervy, přání pro paní učitelky ke konci školního roku... Kolem školního roku se logicky točí i další naslibované zakázky, které mě teprve čekají. Než se do nich pustím, ještě chvíli pobudu v levandulovém světě... 




Uff, takže tak. A to jsem určitě ještě na dost věcí zapomněla... Přesně tohle jsem dost potřebovala. Na chvíli se zastavit, a takhle si to pěkně sepsat a srovnat v hlavě... Jdu si udělat další kafe (a vzít si další kousek čokolády, pssst...)

8 komentářů:

  1. Peťko, to je paráda! Moc Ti to přeju. Nejvíc se mi líbí rodinné obrázky, doufám, že jednou taky takový budeme mít ;-) A květinářky jsou úžasné! Jo a měla jsem kafe...a musela si dát kousek čokolády :-D!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Markétko, děkuju moc...♥ A bude mi ctí, do nového domečku...;-) P.

      Vymazat
  2. Parada! Tak at se dari i nadale, ale je cas i na relax ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc, Hani! Rovnováha je třeba...;-) p.

      Vymazat
  3. Peti je nádherné sledovat, jak se Ti po tom všem plní sen :) Jen tak dál :-*

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc, Blani, rozhodně mám v plánu pokračovat...;-) P.

      Vymazat
  4. Peťko, díky za zmínku a pozdrav v odstavci "leden", nový čas si užívám opravdu podle mých představ i v duchu Vaší kresby a také moc ráda vzpomínám na milou komunikaci. Ráda sleduji, co dalšího z Vaší tvorby spatřilo světlo světa, ale pokud Vám do toho mohu mluvit, opravdu zvolněte! Mně se to taky vyplatilo. Krásné dny přeje Dáša Voltrová

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nebojte se, Dáši, už jsem najela na klidnější režim. Někdy prostě člověk musí chytit příležitost za pačesy a zatnout zuby...;-) Užívejte si každý den, ať se Vám moc daří...;-) P.

      Vymazat

Děkuji za komentář!