6 let

pondělí 4. prosince 2017
6 let v našem domově... Právě dnes. 6 let bezpečí, útulna a čiré radosti z vlastního prostoru. V bytě s výhledem na břízy, kterými se já kochám v každé roční době, a jejichž větvě používám na korpusy věnců, a na které můj muž pravidelně nadává, protože je z nich neustále prostě strašný bordel. V bytě s neskutečně hodnou paní sousedkou Amálií, kterou naše kočka bezmezně miluje, a kdykoliv může, tak k ní zdrhne na návštěvu. To už je taková tradice, že se vždycky ozve: "Je! Kočka! Ta je tluuuustáááá." A já pak Matyldu lovím zpod sedačky, protože se jí nechce z vejletu domů. V bytě, kde si před dveře klidně můžete pověsit obraz na stěnu, a nechat si boty jen tak na rohožce, aniž byste se museli bát, že vám je někdo lohne. V bytě, odkud stačí udělat pár kroků, a jste v poli, v lese, na stráni, odkud mám vyšlapaných několik úžasných tras, když potřebuju utéct do přírody. V bytě, který je na sídlišti, kde znám už skoro každý keř a rostlinu, takže i když napadne sněhová peřina, přesně vím, kde hrabat, abych mohla umotat adventní věnce. V bytě modrobílém, puntíkatém, trochu krajkovém, se spoustou knih a obrazů, svíček, asi stopadesáti hrnky, pidikoupelnou a ještě víc pidiložnicí, asi sto let neumytými okny, jedním chlupatým ňufíkem, a dvěma dvounožci, kteří tu moc rádi pobývají. Já už dva roky většinu svého času, a pořád mě to neomrzelo. Cítím velký vděk, že mám domov, a vysílám poděkování někam do éteru, a přání, aby to tak bylo i nadále.

Dnes si dopřávám zvolnění. Potřebuju vstřebat všechny krásné zážitky posledních dvou týdnů. Od všech prodejních akcí, přes neskutečně milé zakázky, až po parádní setkání s blízkými, včetně krásných dárků, které jsem dostala. Děcka, já půjdu na koncert Jarka Nohavici, juhuuu!!! No jo, jsem naměkko...


Jo, a rozkvetl vánoční kaktus, tak je to už definitivní, ještě jednou juhuuu!

10 komentářů:

  1. Peti, jako by jsi to psala o nás... my letos sedm let, jen ta modrá a kočka nám doma chybí:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak ať nám ty šťastné domovy vydrží...;-) P.

      Vymazat
  2. Cizelovaný a vytríbený domov:-)
    Idem vytiahnuť aj ja svoje čipkové biele svícny... Dorka je u nás presne šesť rokov, prišla v advente z ulice, niekto ju tam asi po letných prázdninách vyhodil...
    Ešte sme nemali na prízemí dvere, zaparkovala u nás rovno v posteli, v noci dlho plakávala, možno až rok, ani neštekala...doma jej hovoríme špekáčik, zvláda misku kocúra a pokúša sa aj o Arnieho misku...
    Nech ste požehnaný krásny domov!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Věděla moc dobře, do čí postele zaparkovat...;-) Ať je vám všem pospolu krásně...;-) P.

      Vymazat
  3. Péti,
    Tvůj byt z fotek miluju. Vždycky se kochám. Vytříbený vkus, dotažené detaily a všechno do sebe zapadá. Je to radost. Těším se na další fotky, často z nich sbírám střípky inspirace.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jé, Silvi, děkuju moc, to jsou moc milá slova! Potěšila... P.

      Vymazat
  4. Milá Peťo,
    to je tak krásně napsané. Sama zapomínám, že jsem taky hodně vděčná, že mám to své...děkuji za připomenutí. Příští rok mě čeká stěhování na vesnici...budu blíže k polím a loukám...to budou kytice:)
    Přeji Vám krásný a pohodový adventní čas.
    Veronika

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to snadné, zapomenout. A proto je tak fajn se občas zastavit, zhluboka nadechnout, a procítit tu radost...;-). Pole, louky, ach, už aby to zase bylo...:-) Krásný advent! P.

      Vymazat
  5. Peti, krásný článek. Takové nádherné pohlazení. Díky díky díky veliké.
    Krásné adventní dny.
    Bohunka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bohunko, posílám pozdravy a poděkování...:-* P.

      Vymazat

Děkuji za komentář!