Tahle kytka je dost rozporuplná. Plná barev, veselá. U nás přitom veselo vůbec není. Děda se nám nějak ztrácí... Hlavně se ztrácí sám sobě. Na tohle se asi nikdy připravit nedá... Příroda léčí, a tak jsem po návratu z nemocnice šla, a šla, a šla, a vázala... A proč zrovna takhle vesele? Zítra jsou totiž v Čejkovicích v SONNENTORU bylinkové slavnosti, a my se na ně chystáme. Ačkoliv mám myšlenky úplně jinde, příležitost poděkovat, a taky poblahopřát SONNENTORU, si ujít nenechám... A co bych to byla za gratulantku bez kytice... Vytvořila jsem ji v barvách obrázku, který zdobí jubilejní čajovou krabičku... Tak proto takhle vesele...
P.S.: Jsem si říkala, jak to asi bude vypadat, jestli se někdy dostanu "do časáků"... Vidíte tu bublinu "25 let"? Chňa!
Rozporuplne si ma pobavila, chňa:-)
OdpovědětVymazatKytica je tak nádherná, že už neľutujem, že začínam doma hromadiť ,,ometla,, a znovu zachraňujem doma (nové) vázy.....proste sa veziem, nasledujem túto tvoju ,,love,,!
V strácaní sa blízkych niekde ,,tam,, niečo viem...bolesť patrí k sprevádzaniu...ani jeden vzdych, ani jeden boľavý nádych sa nestratí...tajomstvo LÁSKY.
VymazatAlenko, nedokážu si představit, jak to můžeš všechno zvládat... Každý den, pořád. Jsem slaboch...
VymazatAspoň ty kytky někoho dokážou potěšit...;-)
P.
Peti, na to, jak se naši milí začnou ztrácet sami sobě se připravit nedá, bolí to a neumíme si s tím poradit... Sama to znám moc dobře a vím, že funguje jen si vyčistit hlavu tvořením a nebo procházkou. Hodně sil. Cha, Ori v časáku, juch! :)
OdpovědětVymazatMáš pravdu, načerpat sil, a mít je i pro ostatní... Ale podvědomí je sviňa, však víš...;-) Díky moc, Daško! P.
Vymazat