Pro sebe...

sobota 11. února 2017
Taky si říkáte, že když už jste si jednou něčím prošli, odžili to, poučili se, tak že znova stejné chyby neuděláte? A stejně je zase, tak jako já, uděláte? Znáte tuto báseň od Skácela?

Poděkujme jak děti za jablko
za vše co bývalo a znovu kdysi bude
za to že věrná po dni přicházela noc
za zarputilé ráno
Poděkujme jak děti za jablko
za to že příští dávno je už za námi
že nás měl čas
jak rybář rybu v síti
Poděkujme jak děti za jablko
a bez výčitek bez pokorné pýchy
za radost která pomohla nám přebolet
za odebraný dar
Poděkujme jak děti za jablko

Odříkávám si ji v duchu vždycky, když mi není úplně hej, nebo ještě přesněji, když si přiznám, že mi není úplně hej, a chci s tím konečně něco udělat. Poděkovat za těžkosti, vzít si z nich, co je třeba, a nechat je jít pryč... Třeba jako poslední měsíc... A co teda dělám špatně, i když vím, že bych to dělat neměla?

Nechám se svými problémy úplně pohltit. Udělám z nich středobod vesmíru. Dovolím jim, aby mi zatemnily mysl. A jakmile se tohle stane, všechno je v háji. Beznaděj, strachy, útlum... Co s tím? Jiný úhel pohledu dost pomáhá. Co se mně zdá jako nepřekonatelné překážky, jiným připadá jako naprosto řešitelná situace... Podívat se na věc cizíma očima. A jak tohle dokázat? Změnit ovzduší, sejít se s přáteli, mluvit s lidmi, udělat si výlet... Zkrátka neuzavírat se do ulity jenom s tím, co člověka trápí. I když je to někdy sakra těžké...

Nemyslím vůbec na sebe. A přitom mám pocit, že nedělám dost, nepomáhám dost, nejsem dost užitečná... A tak pomáhám, makám, dřu, abych si užitečná připadala, ale uspokojení ze sebe samé se nedostavuje. Spíš naopak. Jen únava a prohloubení problémů. A naštvání, že se tolik snažím, a úspěch nikde. Víte co? Dobře mi tak. Jaký si to uděláš, takový to máš, to prostě platí. Když potřebuju peníze, nemám být trdlo, a říct si o ně. Za dobře odvedenou práci. I přátelům, tak to prostě je. Dobrá vůle za mě účty nezaplatí, i když je to škoda...

Negativní myšlení přitahuje negativní situace. Stokrát ověřená pravda. Tudíž když budu uvažovat o tom, co že dělám špatně, nikdy se nepohnu z místa. Ke hvězdám jsem letěla vždycky jenom tehdy, když jsem bezmezně věřila v samu sebe, a svou práci... Za poslední měsíc jsem udělala opravdu krásná přání a plakáty. A nic, nezájem. Protože jsem se děsně plácala v tom svém smutku, a nevěřila, že si kousky najdou své publikum. Teď už vím, že najdou, cítím to. A proto se taky začnou prodávat...

Říct si o pomoc není ostuda. A když už zlomíte své ego, a řeknete si o ni, tak se proboha nezatracujte, jací jste babralové. Každý se někdy potřebuje opřít o druhého. Nemůžeme být pořád silní a bezchybní.

Smutek a problémy se musí odžít. Jsou fáze, kdy se jim vyhnout nedá. Takové dny se musí přetrpět. Důležité je ale zavčasu si přiznat, že je vám fakt špatně. A začít sbírat síly, pomaličku léčit sebe sama, a zbytečně se nebabrat v něčem, v čem se určitě utopit nechcete...

To, že vám tohle píšu, je neklamné znamení, že začínám ožívat. O opravdu těžkých chvílích zvládám otevřeně mluvit většinou až poté, co odeznívají... A abych udělala sama sobě radost, vytvořila jsem pro svou Oringli nový vizuální styl. Nové záhlaví webu, novou vizitku, novou děkovací kartičku, upravené logo... Líbí? Mně moc...

22 komentářů:

  1. ...líbí?Moc,moc....v každém obrázku tě vidím.A ty barvičky.
    Milá Peťo ať se daří,už...
    db

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bude, určitě! Každý si to někdy prostě musí vyžrat, to svoje "být dole"...;-)
      A děkuju moc moc! P.

      Vymazat
  2. Oringličko, Ty víš, že Ti fandím, že Tě obdivuji, že Tě pravidelně navštěvuji na Tvém blogu, že Tě mám ráda. Hlavu vzhůru.... Jedeme dál. Ester z Olomouce

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, vím, a jsem za to vděčná, a dodává mi to síly...;-) Přesně tak, jedeme dál, k tomu hezčímu...;-). P.

      Vymazat
  3. Béžovomodrá Ty:-)
    Tvoj patent blaží:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem ráda, že ne jen mě...;-) Děkuju!:-* P.

      Vymazat
  4. Barevná jemnost. Líbí, hladí :o)
    Jana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je moc hezké, že to tak působí! Děkuji! P.

      Vymazat
  5. Chce to jaro a novou sílu, půjde to! Držím palce.
    P.S. Zbožňuju tuhle Tvoji barevnost, pexeso v těchhle barvách hrajeme poslední týden denně. Holky to vyžadujou :) (A největší trumf je bílý kůň:)) Drž se..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je super, díky, Barčo! Mám fakt radost, že se holkám líbí...
      Určitě to půjde, jenom to do té doby nějak vydržet;-).
      P.

      Vymazat
  6. Moc se mi Petro tvé práce líbí, sice nakukuji krátce, ale věz, že vše má svůj čas. A i ty se dočkáš. Sama sis odpověděla na své otázky - pokud o své práci budeš přemýšlet, že nikoho nezajímá, tak tomu tak bude, ale pokud si budeš věřit, že si tvé originální nápady s kresbou své zájemce najdou, tak přijdou. Věř tomu.
    Hlavu vzhůru, jiskru v očích a úsměv na tváři ti přeji na každý den.
    Ála

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Álo,
      mám za sebou úžasný uplynulý rok, díky kterému o své práci naprosto nepochybuji. Jenom jsou prostě období, kdy člověku není úplně nejlíp. Píšu o tom, abych tím dodala sílu sobě, ale i ostatním, kteří se v tom momentálně třeba taky plácají. Jednou je dobře, jindy je hůř, a pokaždé to s sebou něco pro život přinese...
      Děkuji za pochvalu i nakukování!
      Měj se moc fajn. P.

      Vymazat
    2. Tak to je moc prima, že nepochybuješ. A to, že občas něco člověka semele seshora dolů a naopak, zažívá určitě každý z nás. Sílu si dodávej, té není nikdy dost.
      Přeji pohodové dny.
      Ála

      Vymazat
    3. Jo jo, to je velký rozdíl oproti loňsku, kdy jsem začínala, a byla plná pochyb. Teď už si za svou prací stojím, vím, že přijdou období, která budou úžasná, ale ještě jsem se nenaučila v pohodě přejít ta období slabší... Tak třeba příští rok už to budu mít vychytané úplně:-). Díky moc za podporu! P.

      Vymazat
  7. Letošní zima je až příliš dlouhá! Myslím, že podobnou náladou si teď prochází většina tvůrců (snad kromě Myyny, která má slunce dost :) ) Takže hlavně nepropadat panice a nepochybovat! Nový vizuál je moc povedený a příjemný, jen tak dál :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Asi jo... Včera jsme vyšplhali na kopec za sluníčkem, a hned bylo líp... Tady ta smogová poklice u nás je fakt děsivá... Ale já už tam ten příslib cítím...;-). A děkuju! P.

      Vymazat
  8. Peti, moc pěkné a neboj, zase se to rozjede, určitě! :-) L.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já vím, Luci, já vím. Příští rok už to určitě budu snášet celé zase o něco líp...;-). P.

      Vymazat
  9. Mooc pěkné, povedlo se ti to, barevnost zůstala, ale nápad moc pěkný. Čekám, až dcera něco dokončí-měla by konečně něco začít, aby to mohla dokončit:) a já jí u tebe nechala udělat krásný obrázek-jak jsi kreslila mému synovi Jonášovi....Nic si z těžkostí nedělej, já jsem v polovině prosince po 15 letech odešla ze zaměstnání-řekla jsem šéfovi co si myslím:)))a ono se mu to můj ty bože nelíbilo:) Tak jsme se rozešli...hledám novou práci, odpočívám, užívám si klidu doma, bez nervů, hlava mě nebolela od té doby ani 1x a přemýšlím, co dá.....ale vážně si to volno konečně užívám a netrápím se, ono se něco najde. Takže se usměj a slunko začalo konečně svítit už i u nás...Krásné dny. Pavla

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pavli, myslela jsem, že už to umím přijmout všechno, ale včil mě to nějak prostě semlelo... Asi toho všeho bylo moc zároveň, teď do toho to šedivo venku... Tož přeju nějakého zajímavého fleka, ať najdeš, a do té doby příjemný odpočinek! P.

      Vymazat
  10. Bude líp!.....Určitě!...........přijeď, procouráme spolu stará místa, třeba mlčky.....zavzpomínáme....a hned se ti bude zdát všechno OK :-)......a přivez jedno PEXESO a 2 plakáty A3......ještě upřesním, které :-) ......mám tě moc ráda! MAT.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Těším se! A jestli vydrží to sluníčko, tak to bude úplně paráda! Už je mi mnohem líp, neboj... Přivezu ráda, dej vědět. P.

      Vymazat

Děkuji za komentář!