Přiznávám, ilustrace mi daly zabrat. Udržet vysoko nasazenou laťku ze startu, stylově se neodchýlit, a ještě jich ze sebe vychrlit tolik za tak krátký čas. Plácám sama sebe po rameni. On člověk dokáže s tím správným nadšením ledasco. A pro splnění snu cokoliv...
V sobotu jsme byli pozvaní na svatbu... Nikde ani špetka tvůrčí energie, natož nápadů. Jenže, radost je třeba dělat! Některé okamžiky opakovat prostě nelze. Takové to "pošlu jim to potom" nebo "popřejeme později", to prostě nefunguje. A když si vzpomenu, jakou radost jsme měli my z každé drobnosti a překvapení... Zkrátka, vytáhla jsem to až z paty, ale svatební leporelo a obraz jsem udělala. A jsem moc ráda. Odpočinout si můžu dneska, že jo...
Tuhle svatbu mám vůbec celou tak nějak okreslenou. Nevěsta Hanka si pro svého může objednala obrázek k výročí, a dostala za něho zásnubní prstýnek. Potom jsem jim dělala svatební oznamko. S fenkou Phoebe v hlavní roli. Protože i díky ní se dali dohromady. A tak nemohla chybět ani na svatebním obrazu... A leporelo? To musí být, to je jasný...
Hezkou neděli! My dneska lenošíme, juch.
Ja som si tu včera u Teba odpočinula...
OdpovědětVymazatTo jsem ráda, taky jsem spočnula, bylo to příjemné...:-). P.
Vymazat