Vánoční koláž 2016

pondělí 19. prosince 2016
Přece jen jednu pidi nevýhodu ten náš krásný víkend měl. Dostala jsem se přesně do takového toho lenošivého stavu, kdy se člověku nechce vůbec nic... No jo, jenže ještě jeden pracovní týden, že jo... Tak abych si ten start trochu zpříjemnila, zapálila jsem si svíčky, rozsvítila stromeček a vzpomínám na uplynulý advent. Byl moc krásný. 

Užila jsem si motání věnců, to mě prostě neskutečně baví... A kor, když mi teta řekla, že to je nejkrásnější věnec, jaký kdy viděla... Už se moc těším na jaro, až zase nastanou květinářské žně... 

Radost z adventních kalendářů taky stále trvá. Nejvíce proto, že se líbí i dětem... "Měla by sis vyfotit Toňu, jak každé ráno čeká pod kalendářem, abych mu dala perníček. Panáčkuje tam jak pejsem, a úplně se rozplývá, ráj na zemi... On ten kalendář naprosto uctívá, a pak jak lepí ty obrázky..." To mluví za vše, ne? Čtu to, a mží se mi před očima. A snad si Tondu stihnu teda blejsknout... 

Jmenovky na dárky jsem vyráběla už někdy na jaře. Origami srdíčka se na nich krásně vyjímají. Opravdu stačí obyč papír, občas proložený šedým puntíkovaným, režný provázek, a paráda je na světě. I ta papírová srdce mě pohnula, i když ne zrovna pozitivně. Je neskutečně, jak se některé mezilidské vztahy dokážou za necelý rok vyvrbit. Pár srdcí putovalo do sběru... I to bohužel patří k životu...

Ale zase veselejc... Všechna PFka, která jsem letos vytvořila! Kromě svých osobních a pracovních, jsem letos vytvořila sedm motivů přímo na míru. Třeba pro Celé česko čte dětem. Nebo pro portál pf.cz.  A potom taky kolekci prodejních přání, která měla taky úspěch, hlavně andělé... Mimochodem, zbývá mi tu posledních deset přání DL formátu s letopočtem 2017. (Poslat bych musela dnes, jinak osobní odběr...) Ostatní se udají i příští rok...

Nezmínit betlém, to by nešlo... Ještě stále vám dlužím fotku z "místa činu", vím... Zatím jsem se k tomu nedostala, a měla bych pospíšit, protože přes Vánoce už bude betlém schovaný. Na jednu stranu mi to příliš logické nepřipadá, na druhou chápu, že i lidé z kultury chtějí mít klidné svátky a ne kontrolovat a sklízet kulisy... Vaše ohlasy, to je něco neskutečného! Já asi neumím dostatečně vyjádřit, jak velkou z nich mám radost. Takže pokud mi gratulujete a chválíte mě, a já jen hledím a koukám, věřte, že uvnitř mě se odehrává nekonečná bouře radosti... A ty fotky, co mi posíláte, se svými ctěnými obličeji, kterými fotokulisy oživujete, ach...

A SONNENTOR? Důkaz, že zázraky se prostě dějí... Nemůžu se dočkat, až bude čajík v obchodech... A jednání s touhle firmou? Profíci každým coulem! Tohle bylo neskutečné zakončení neskutečného roku... 

A teď tedy ještě dokončit poslední resty, splnit poslední zakázky, a tradá plnou parou do Vánoc. Já teda určitě budu vyrábět i během nich, ale už jen tak pro radost. A budu sbírat, vnímat, čerpat a nasávat (atmosféru, aby nedošlo k omylu), abych se v lednu mohla plnou parou pustit zase do práce...



Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za komentář!