Kočičandy na papíře

čtvrtek 3. listopadu 2016
Rozhodla jsem se, že se letos konečně hecnu, a nechám si vytisknou fotoknihu z průběhu celého uplynulého roku. Letos bylo tolik svateb, promocí, dovolených i zajímavých víkendových cest, že by byla škoda je jen tak pominout... A tak jsem se pustila do uspořádávání fotek. Velkou pomocí je samozřejmě blog, tudíž jsem si dopřála ten luxus a prošla si od ledna jeden příspěvek za druhým. Kromě toho, že jsem si krásně zavzpomínala, jsem taky zjistila, že co se týče mé vlastní tvorby, tedy té, kdy nepracuji na zakázku, postupuju poměrně dost nelogicky... V únoru jsem vydala kalendář na další rok, v červnu vánoční motivy, svatební přání až kdysi v červenci, tedy v půli svatební sezóny... Trefila jsem se snad jen s přáními pro maminky a paní učitelky. A tak abych neporušila tradici, nechala jsem teď, kdy bych měla chrlit jeden vánoční motiv za druhým, vytisknout tyhle veselé, naprosto nevánoční kočky... A mám z nich fakt radost! 

Ale nebojte, dotisk vánočních přání ještě bude. Tento týden jsem dělala pořádky ve skladových zásobách, a zjistila jsem, že na to, že jedu za dva týdny na jarmark, mám těch vánočních kartiček nějak málo... Jako zboží je dost, ale lidem se teď asi moc nebudou chtít kupovat jarní a letní věci, že... 

Vůbec teď dělám samé takové dokončovací a uspořádávací práce... Úkoly v zakázkovníku jsou odškrtány, představte si, všechno hotovo, odevzdáno. Zboží k prodeji roztříděno, zabaleno, uklizeno... A mně se do ničeho nového moc nechce pouštět. Proč? Protože už bych se každým dnem měla snad konečně vrhnout do té oné krásné adventní velké zakázky, o které jsem už jednou psala. Návrhy jsou odevzdány a schváleny, všechno vymyšleno a rozměřeno, a mně už nezbývá než jen počkat, až mi bude dodán potřebný materiál, a do konce listopadu se ponořit do světa barev a ředidla. Juj, to bude veselo!

A jak teď všichni píšou, že pomalu uzavírají přijímání zakázek na Vánoce, tak já ani náhodou! Naopak, jestli máte nějaké přání, určitě mi napište, protože jinak se pak v prosinci asi ukoušu nudou. A když je teď ten můj zakázkovník tak prázdný, tak je opravdu velká šance, že to pro Ježíška stihneme všechno v klidu nachystat...



6 komentářů:

  1. Tvoříš podle sebe nelogicky, ale srdcem, jinak by jsi nad tím moc přemýšlela a nevytvořila jsi třeba takové krásné kočky před Vánocemi:-) Už jsem je včera obdivovala na fleru:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, Luci, dávám tomu volný průchod:-). Což občas ale není úplně ekonomické, co si budeme povídat:-D. Ale když si inspirace poručí, jdou peníze stranou...;-). Děkuju moc! P.

      Vymazat
  2. kočky jsou boží, hlavně ty s červeným puntíkem <3

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A hádej, který vede u nás?:-) Děkuju moc...;-). P.

      Vymazat
  3. lOGO DOVEDENÉ DO DoKONALOSTI:-)
    ...tou okrovo-pieskovo-horčicovo-zlatou som už ,,drápkem,, chytená dosť dlho:
    v Nila majú v tejto farbe kardigan:-) (mimochodom svedčí blondýnam, aj prešedivelým:-))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nooo, tak to se těším na Ježíškovský fotoreport...:-). P.

      Vymazat

Děkuji za komentář!