U Oringle: Domky a minimalismus

To jsou ty paradoxy! Venku překrásně, všechno kvete, tolik květinové inspirace, kterou bych zrovna teď fakt hodně potřebovala, a on si na mě úplně klidně sedne minimalismus. No jo, uměleckému puzení člověk neporučí... A nutno dodat, že mě tahle domková série sakra baví...

K menším (ale ne zase úplně prťavým) boxům jsem přidala ještě dřevěnou bednu s průřezy na přenášení a skladování... Třeba klubíček... Nebo hraček... Nebo nářadí... Nebo účtenek... Nebo čajů... Nebo čurbesu... Nebo všech pokladů světa...

Ještě větší paradox je, že jsem se celou dobu tak šíleně moc těšila, až bude venku krásně a sotva to přišlo, na celý klan padlo po rodinné oslavě blinkavičko, tedy i na mě, a jsem tudíž uvězněná doma, a děsně mě to štve... Nálada okamžitě pod bodem mrazu... Někdo mi to "vznášení" musel strašně závidět a nepřát... A vůbec, všichni kolem mě, místo aby se vznášeli, jsou nějací pomačkaní... Že by opravdu jarní únava?

No nic, budu malovat už jenom květiny, pojídat suché rohlíky, pít černý čaj a těšit se, až ostatní vylezou ze své ulity, abyste věděli...