Pocta modré...

neděle 24. ledna 2016
Jak to vlastně vzniklo, celá ta moje modrá obsese? Proč mám modrý blog, byt a někdy i vlasy? Jaktože si z dovolených vozíme modré misky a šaty? Z jakého důvodu jsme si řekli modré "ano" a každý večer uléháme do modré postele...? Chtělo by to nějakou fakt super historku, velké odhalení, rozuzlené tajemství podivuhodného příběhu... Nic takového bohužel neexistuje...

Na čem mi vždycky záleželo, bylo to, aby byl můj budoucí domov vyladěný. Takže když jsme s Tomem začali chodit a oběma nám tak nějak došlo, že tohle asi nebude jen tak nějaký krátkodobý románek, prostě a jasně jsem se ho zeptala, jakou barvu má rád a v jaké by si představoval vymalovaný třeba obývák. A on řekl: "Tak třeba modrou." Myslím, že naprosto netušil (a dodnes netuší), co všechno tím rozpoutal.

Mě by modrá ani ve snu nenapadla. Ale když už, tak už. Začala jsem si do krabic ve sklepě ukládat výbavu, kupovat modré hrnky a ručníky, stahovat inspiraci z netu a zjistila jsem, kolik překrásných modrých věcí existuje. A že jsou to věci, které mě lákají a těší mě na ně se dívat. Modrotisk, cibulák, kanafas, poctivý český porcelán, chrpy, modřence, moře a oceány, jasné nebe, okna starých chalup... 
S modrou jsem splynula, stala se mou součástí. Baví mě v ní bydlet, oblékat ji i fotit... Netvrdím, že nemám ráda ostatní barvy. Mám. Barvy jsou můj život. Ale moje srdeční paleta je zkrátka modrá... 

1. Modřencový koberec u sousedů.
2. Náš šuplík s talíři a miskami.
3. Oblíbené naušnice.
4. Zamrzlá Ostravice.
5. Polní červnová kytice.
6. Přístav Essaouira v Maroku.
7. Jedna z mých prvních maleb, na kterou jsem pyšná.
8. Nebe nad hulínským lomem měsíc před svatbou.
9. Chrpové pole za Frýdkem.

1. Gibraltarský průliv.
2. Mozaiková podlaha v paláci v Marakéši a moje oblíbené sandály. Budiž jim země lehká.
3. Zátiší posbírané na půdě.
4. První koblihy.
5. Indický oceán v Sanuru na Bali.
6. Přístav Essaouira v Maroku. Kočičí a modré město. Ráj na zemi.
7. Můj oblíbený účes.
8. Zdobení očistných lázní Tirta Empul na Bali.
9. Čekanka u oblíbené cesty za Holešovem.

14 komentářů:

  1. Modrá je nádherná a ide blondínam viac ako čierna, hlavne modroočkom.
    (Po treťom najťažšom biotehotenstve, som ju mala ako terapiu, kupovala som sebe aj bábu, tmavomodré vecičky :-))
    Ja som mala po revolúcii sen- borovicový interiér, lebo dovtedy sa také veci dali zohnať len v Krásnej izbe ( ÚĽUV - e) a modrotlačové závesy s režnými, masielkovými textíliami( trebárs ľanovým )! Sem tam červený akcent ( teraz by to boli aj červené hrnce s bielymi bodkami ):-)
    To prvé a čiastočne aj posledné sa naplnilo ( borovicové palubky a futon s bavlneným masielkovým matracom, podsedáky do prútených kresiel a bavlnené mas.záhlavie za posteľou , všetko IKEA ). Na oknách v paneláku som mala len biele žalúzie, keď časom prišlo k tej modrotlači, mali v UĽUV- e posledný bal látky za nehoráznu cenu. Vtedy sme odišli s mamou s drotárskym stromčekom. Ten sme mali aj tento rok na Vianoce a je to pamiatka na mamu.
    Peti, čo tvoja modrá študentská polovička izby na internáte, už si chodila s mužom ?
    :-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Áno, to už jsme spolu byli cca 5 let, teď už nevím přesně:-). Tuším to byl třeťák až čtvrťák na výšce... Mám ráda neutrální tóny, šedou, bílou, béžovou, ale když je jich moc, tak potřebuju vzpruhu, kontrast. Modrá mi přijde jako příjemný přechod mezi neutralitou a barvou. Navíc má tolik překrásných odstínů...
      Interiér, který popisuješ, je tak nadčasový, že by se v něm žilo krásně pořád. Některé věci se prostě neomrzí...
      P.

      Smazat
  2. Krásná koláž.
    Já miluji modrou venku a v přírodě, ale doma jsem ji nějak vytěsnila. Měli jsme dokonce i modrou sedačku, povlečení, nádobí, ručníky, skleničky, talíře, hrnky ... né že bych to vyhodila, udělala jsem radost kamarádce :o)
    Hezkou neděli, M.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Já to mám přesně tak se zelenou. V přírodě miluju, uvnitř leda v květináči:). Trochu jsem se bála, aby se mi jedna barva nepřejedla, ale očividně to nehrozí;-). Asi je to přesně to správné vlnění, které mě má správně naladit. Díky, Monči;-). P.

      Smazat
  3. Peti, ani nevíš jak ti rozumím .... jen to mám opačně než ty .... miluji zelenou :o) !!!! Marki

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Hi, hi, vždyť já vím;-). A víš co mě u interiérů baví nejvíc? Navštěvovat nebo nakukovat právě do těch, které jsou úplně jiné, než je ten náš. Ale jen na návštěvu a pak zase pěkně do toho, co m(n)ě (h)ladí...:-). P.

      Smazat
  4. PS : Tá tvoja prvá modrá kresba s letiacou mačkou je top :-)

    OdpovědětSmazat
  5. Krása! Vzdycky když šiju z modré, si na tebe vzpomenu:-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. A já vždycky u každé další ušité modré krásy vzdychám blahem...:-). P.

      Smazat
  6. Tak tyhle dvě koláže vypadají úžasně. Líbí se mi, že si za fotkami může každý představit něco jiného. Takové naťuknutí k tomu, aby se člověk zamyslel.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Zuzko, tak to mě moc těší, že fotky probouzí představivost. Znamená to, že mají hloubku. Díky. P.

      Smazat

Děkuji za komentář!