Tak. Je to tady. Čas, kdy se mi plní sen. Mám před sebou poslední týden ve škole. Už na vysoké škole jsem po tom v koutku duše toužila. Že přijde nějaká dokonalá nabídka a já se budu živit tvorbou. Z nějaké redakce časopisu, knižního vydavatelství, společnosti vyrábějící přání... Nepřišla. Tak jsem si řekla, že to učení teda zkusím, aspoň na chvilku... Ale stejně jsem pořád tajně doufala, celé čtyři roky, že mi ve schránce přistane dopis, ve kterém mi někdo někde nabídne dokonalou uměleckou pozici. A pak mi to došlo. Když jsem byla na dně a na svět jsem se nedívala jako obvykle ze svého naivního obláčku, nýbrž velmi surově a realisticky. Po letech marného toužení a doufání. Žádná taková pracovní pozice neexistuje. Nikdo mi ji nenabídne... Já si ji musím vytvořit sama a přímo na tělo. Nečekat, že mi někdo něco naservíruje, ale sebrat veškerou odvahu a pustit se do toho na vlastní triko... Přesvědčit celý svět, že to co dělám, stojí za to a že by to měl chtít... Sebe jsem o tom definitivně přesvědčila taky, a to byl možná boj úplně největší... Jsem hrdá na to, co jsem dosud dokázala. Byla to dlouhá, těžká, ale krásná cesta. Cesta, která nikdy neskončí. Jen po ní teď budu špalat naplno a nebudu utíkat na jiné, možná snazší pěšinky...
19. prosince se můžeme potkat na Nekonvenčním vánočním jarmarku v Ostravě. Pokud to nemáte daleko, přijďte, ráda vás uvidím! A poznáte-li mě (což asi podle té hromady krabiček a přáníček poznáte), budu moc a moc a moc ráda, když mě přijdete pozdravit. A nemáte-li rádi objednávání přes net, chcete si mé zboží "osahat" a podívat se, jak vypadá naživo, budete mít příležitost právě zde...
..aneb - to co si sám nevydřeš, to nemáš !
OdpovědětVymazatHodně štěstí !
Já se ti na to tak těším, na tu zodpovědnost za sebe samu... Asi že se budu rozhodovat sama a tak...:-). Já vím, máš svoje zkušenosti, ale nekaž mi mé iluze;-). P.
VymazatSpíše jsem to myslela tak, že na začátku samo fakt nic nepříjde ... Člověk musí fakt makat, aby pak přišlo uspokojení v podobě jakékoliv sladké odměny. Naopak ti ze srdce přeju hodně energie a nápadů ! papa
VymazatTo je jasný, to vím moc dobře...;-). Už několik let sedím na dvou židlích a mrzelo mě, že ta mému srdci nejbližší zaostává... Protože naplno učit a zároveň tvořit, to prostě dlouhodobě nejde. Obojí chce příliš mnoho nápadů, energie, času... A děkuju moc za přání, Pavli...;-). P.
VymazatSkvělé a držím palce!
OdpovědětVymazatDěkuju;-). P.
VymazatHodně štěstí! Jitka K.
OdpovědětVymazatJitko, děkuju:-*. P.
VymazatDržím palce, Peti! A hlavně vykročit pravou!!!! ;-)
OdpovědětVymazat... rukou:-D. Díky moc;-). P.
VymazatTo nadšeníííí! Juch! Hurá vydati se na cestu rovnější, či klikatější, však ona ti sama ukáže cíl.
OdpovědětVymazatMnoho štěstí!
d
Děkuju, Danuško;-). Nadšení nechybí! Tak snad vystačí na dlouhý úsek a nedojde hned za zatáčkou;-). P.
VymazatJé já jsem vždycky chtěla být učitelka:))a ten kdo je, touží po něčem jiném, takový je život:) Přeju hodně štěstí :) Je to krásné, když má někdo odhodlání nechat jistotu za sebou a zkusit něco nového:)Pavla
OdpovědětVymazatPavli, učení je krásná práce, ale zároveň šíleně vyčerpávající... Obdivuju každého, kdo vydrží učit dlouhodobě a nevyhoří jako svíčka...;-). Je to krásné, se na takové odhodlání dívat, nikdy bych nevěřila, že to dokážu i já... P.
VymazatPeťo, držím pěsti, ať se Ti na vlastních nohou daří! Sama už delší dobu také řeším, co dál. U mne jde však spíš o potřebu posunout se zase dál, přijmout nové výzvy, ale také nutnost sladit rodinný život s tím pracovním, což u mého stávajícího zaměstnavatele asi nepůjde. Začít podnikat vnímám rozhodně jako posun vpřed a velkou výzvu současně, obzvlášť, když to člověk rozjíždí hned na několika odlišných frontách současně. Co bude dál, se uvidí. Už teď během dvou mateřských/rodičovských jsem si vyzkoušela, jaké je to pracovat sama na sebe, i když jsem vše řešila na dohody. V půlce října jsem to rozsekla a vyřídila si ŽL a chci to zkusit sama. Nejhorší je to rozhodnutí... To Ty už máš ale za sebou. Tak ať to klape... A třeba se toho 19.12. ještě v Ostravě potkáme, kdo ví... třeba si udělám výlet z Beskyd do velkoměsta :-) Měj se krásně A.
OdpovědětVymazatTo by bylo fajn, určitě se ke mně hlas;-). Vyrábíš hezké, vkusné věci z krásných materiálů, já myslím, ruční práce naštěstí čímdálvíc frčí, já myslím, že se nemusíš bát;-). Budu držet palce, aby se moc dařilo! P.
Vymazat:-) Ono to mé podnikání asi nebude jen o tvoření, i když mě moc baví a chodím s hlavou plnou nápadů, které bych ráda zrealizovala... Ráda bych se dlouhodobě uplatnila v oblasti návrhů zahrad, zahradního poradenství a koučinku, to by mě hodně naplňovalo a spojilo by v sobě vše, co mám ráda - kontakt s lidmi, tvořivou práci, spojení technického know-how s kreativním přístupem... Ale myslím i na zadní kolečka, takže minimálně nějakou dobu setrvám i u lektorské práce a také konzultantství v oblasti dotací z EU... :-) Holt tak to chodí, když se člověk nemůže či bojí rozhodnout jen pro jednu židli a tak sedí zadkem rovnou na několika současně :-))) Tak třeba se uvidíme v prosinci. Do té doby mnoho optimismu a dobrých nápadů :-) A.
VymazatTak držím palce a brzy na viděnou;-). P.
VymazatDievča máš na to, drž sa !
OdpovědětVymazatAlenko, díky:-). Za podporu během celého mého přerodného procesu;-). P.
VymazatPéťo!!! Ať jsi spokojená! Moc Ti fandím!!! :)
OdpovědětVymazatDěkuji, Marti, už jsem spokojená a je to krásný pocit:). Nikdy nechci přestat být tak nadšená a nastartovaná do tvoření, jako jsem právě teď;-). P.
VymazatTo je radost takový článek číst (a to se vůbec neznáme) :) Hodně štěstí
OdpovědětVymazatDěkuji za sdílení radosti;-). Momentálně bych mohla rozdávat:-). P.
VymazatHlavně vydržet a hodně štěstí přeju!
OdpovědětVymazatDíky:-). Vytrvalá jsem, myslím, dostatečně:-). Štěstí můžu přitahovat jen pozitivním myšlením:-). P.
Vymazat