Dušičky

pátek 30. října 2015
Mám ho ráda, ten dušičkový čas. I když bývá smutný, někdy nahořklý a pochmurný. Přesto s sebou přináší neskutečné kouzlo. Dnes byl úžasný dušičkový den. Ráno jsme s mámou vyrazily za město, posbíraly jsme šišky, kaštany, šnečí ulity, šípky, hloh i barevné listí, u toho jsme se samozřejmě kochaly překrásnou podzimní krajinou a pusy nám jely o sto šest... Na oběd jsme zďobly řízky, bramborovou kaši a jablečný kompot (myslete si, co chcete, ale pro mě je každý takový oběd malý obřad) a odpoledne jsem strávila s hrnkem kafe na zahradě (postupně mi z něho vznikla ledová káva), zabalená ve vlněném svetru a motala jsem a motala... A vzpomínala. A povídala si s dědou... A bylo mi moc hezky. A když jsem uložila věnce na chodbu a vplula do teplého domova, objala mě vůně koláče, který právě upekla mamka. To jsou ty okamžiky opravdového štěstí. Za chvíli nás čeká ještě světýlkový hřbitov, a pak už jen sklenička červeného a chlebíčky. Máte se taky krásně?



Vyjma aranžovacího drátu a lepidla z tavné pistole jsou věnce opět dokonale přírodní. Náklady na oba cca 70 Kč. Korpus jsem umotala ze šlahounů psího vína (mimochodem, vypadá krásně i "bez obalu"). Zdobila jsem věcmi posbíranými na zahradě a v přírodě. Větve tisu a šlahouny a plody břečťanu jako zelený základ. Dozdobeno podzimními plody a bobulemi. Radost mi udělalo znovuobjevení šnečího pohřebiště, kam jsem v dětství chodívala pro ulity. Vypadají na věnci moc hezky.

4 komentáře:

  1. Oringle,
    jasně, že máme !
    Dopoledne jsem vařila a hlavně pekla buchty a ještě zbyla náplň na koláč a odpoledne jsme se sdcerou dívali na krásnou novou pohádku Sedmero krkavců a teď jsme přišli s malým z lampionového průvodu městem :-)
    Trošku jsem promrzla, tak se tu zahřívám čajem, polévkou a krbem.
    Až rozmrznu, dáme i vínko ;-)
    A zítra nás čeká cesta k našim a na hřbitov .
    Krásný dušičkový víkend!
    P.S. Věneček máš povedený !

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hezké! Užívejte si to plnými doušky;-). A taky přeji krásný víkend! P.

      Vymazat
  2. Věnec je parádní.
    My budeme s kamarádkama dělat až adventní věnce. (Pro mě je potíž umotat kruhový tvar z novin, takže ze šlahounů už by mi to asi nešlo vůbec, ale byla bych ráda...)
    Na dušičky jela máma, na Šumavu.
    Já ty hroby neberu vztahově jako spojené s mými předky, moc ne, nechce se mi k nim. Spíš místa živých. Ale na té Šumavě, na venkově, je to jinak, tam je hřbitov prostě součástí vesnice. Kdežto ve městě je všechno tak odtržené od sebe; a pro mě hodně.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pro mě je na Dušičkách stejně nakonec nejhezčí to setkání s živými, člověk si tak nějak uvědomí, jaké má štěstí...
      A věnec ze šlahounů bys dokázala levou zadní, věř mi, jsou krásně poddajné a lehce se točí do kruhu...
      Ale hřbitovy po tmě se všemi těmi svíčkami mám moc ráda.
      A Liško, jsem ráda, že tě tu mám;-).
      P.

      Vymazat

Děkuji za komentář!