Babička Anička

čtvrtek 23. července 2015
Narodila jsem se, když bylo babičce padesát. Dostala mě jako dárek. A já za to dostala do vínku její pomněnkové oči, vlasy jako zralé obilí a kypré boky. Ty mívala kdysi. Když jsem ji viděla naposledy, byla jako ptáčátko, v náručí bych ji unesla. 

Anna Adámková si vzala Alexandra Antonova. "4xA" jsme jim říkali. Děda umřel, když mi bylo patnáct. Takový jalový věk. Pohřeb jsem moc nevnímala, pamatuju si jen, že babička chtěla odjet s rakví a shořet s ní. Říkala jsem si, že chci jednou prožívat lásku, jakou měli oni dva. Dva roky na to jsem potkala svého muže. Toma, který mi často dědu tolik připomíná... 

Babička Anička, to jsou prázdniny na chatě, u Bečvy, pod Helfštýnem. A vždycky optimistický přístup k životu. "Babi, jak se máš?" "Stojí to za zdrávaskrálovno." Poslední měsíce v nemocnici. 

Dovolená končí, jede se domů. Moře je velké a slané dost. Netřeba mu přidávat. Budeš mi strašně moc chybět, babi.

5 komentářů:

  1. Petí, objímám!!! Mě babočka odletěla v dubnu, když se probouzelo jaro...a já se ani nerozloučila.
    Držím palce, ať to ustojíš a máš na ni hezké vzpomínky.
    Ta moje byla úžasná, fakt, měla ráda hambaté vtipy, debatily jsme o kytkách...
    Jak ji znám, líbil by se jí i moment, kdy mi mamka napsala, že babi není - byla jsem s Kubou na psychiatrii a když mě dr viděl, ptal se, na koho má zaměřit dnes, babočka by se smála.
    Dodnes mám v mobilu její sms, kde mi píše, že mě má ráda. a už řvu.
    Petí, objímáme a přejeme hodně sil, bude to bolet.
    Snad Tě potěší, že jsme dali domov jednomu kocourkovi, sousedka ho našla v půl2 ráno u popelnic,
    Jmenuje se Kirk ale řádí jako Kyril:-)
    Ahoj Magda a Kubík

    OdpovědětVymazat
  2. Peti, to je krásné vyznání - škoda, že si ho babička nepřečte :-( Ať vše co nejrychleji přebolí přeju, drž se... L.

    OdpovědětVymazat
  3. Peťo, přeji hodně síly! Vzpomínky ale zůstávají, i když už naši blízcí nejsou mezi námi... A mít takové vzpomínky na babičku je dar, stejně jako byla ona. Sama to mám se svojí babičkou stejně, i když už tu devět let není. A kromě vzpomínek mi jí připomínají moje rezavé vlasy :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Milá Péťo, Tvé krásné rozloučení s babičkou prostřednictvím těch několika řádků, mě dojalo.
    Se svou babičkou sdílím v podstatě všechno a jsem za ní vděčná.
    Buď silná, smutek odpluje po vlnách a zůstane to hezké.

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentář!