Kalendář pro Ranou péči 2023

Ukázala já jsem vám vůbec tady na blogu charitativní kalendář na příští rok, který už je dávno v prodeji? Neukázala, že? Ach jo... Začíná mě to nějak zmáhat, to pendlování mezi sociálními sítěmi... A nějak nevím, jak z toho... 

Na Instagramu mám největší odezvu, kterou prostě potřebuju, a kdybych řekla, že ne, tak jsem pokrytec... Ovšem se všemi změnami, které se tam dějí, to i tam začíná váznout... Tvořím věci, píšu texty, a myslím, že fotím fakt hezký fotky, ovšem kroutit se kvůli tomu, aby se tohle dostalo k lidem, na nějakou profláknutou písničku jak žížala, tak to fakt dělat nebudu... Přes Facebook se mi zase prodá nejvíce věcí, aspoň mi to tak připadá... A blog mi dává největší prostor pro text i fotografie, a taky je to takové nejstálejší a nejpřehledněší médium... Ale zase je hodně jednostranné, reakce a dopady se ke mně dostanou málo nebo s delším odstupem... A když k tomu přidám ještě Fler... Tak si říkám, jestli by nebylo lepší to nějak sjednotit, sloučit... A pak stejně nevím jak, a vykašlu se nato. Ale aspoň jsem se z toho vypsala, že jo...

No, ale zpátky ke kalendáři. Aspoň vidíte, jakej já jsem "marketér". Než se dostanu k tomu podstatnému, zahltím vás spoustou odstrašujících slov. Tenhle svět není pro zdlouhavé grafomany... 

TO DŮLEŽITÉ: Letos jsem dostala volnou ruku ve výběru tématu a mohla jsem tak zpracovat opravdu krásný námět - tradice a ornament v průběhu roku... "Koláč s láskou merhovaný? Kdo ho dostane? O hodech můj milovaný!" "Na poli kvetla modře, sní se v ní sladce a dobře. Víš, kdo střeží náš sen? Duchna co bývala len..." Ani tentokrát jsem si neodpustila doplnit ilustrace drobnými veršovánky. Musím říct, že letošní tvoření bylo velmi naplňující. Mít možnost tvořit něco, co mi připadá smysluplné, k čemu se budu ráda vracet i po letech, a ještě i se zázemím a v materiální pohodě, to je opravdu velká radost. A protože bych byla moc ráda, aby se Rané péči investice do ilustrací vrátila, tak ten kalendář, prosimvás, vykupte... Jestli máte ve svém okolí milovníky tradic a folkloru, rodiny, které využijí plánovací kalendář, nebo prostě jen máte rádi obrázky ode mě, směle do toho! Koupí podpoříte opravdu smysluplnou činnost Rané péče...

***KUP TU!***

P.S.: TraDiář jsem si pořídila na příští rok pro sebe, a myslím, že je to taky moc pěkný počin. Zatím si jeho prolistování nechávám na klidnější chvíle, takže podrobněji referovat nemůžu, ale takhle zběžně se mi líbí moc. Vydal Smart Press, TU.

Umění ve veřejném prostoru

Nazývat takto moji velmi krátkodobou instalaci na starých kamenných schodek u kaple v Hájku je hodně nadnesené, ale ono se mi to tak hezky propojuje s místem v Olomouci, které jsem chtěla moc vidět na vlastní oči...

Tak nejprve ona modrobílá malba, která zdobí Lomenou galerii v Olomouci... Jedná se o průchod, který je běžnou součástí ulice, ovšem malba umělce Manuela Skirla, ji pozvedla na velmi poutavý prostor. Street art, jakože ale fakt art, ne nějaké zbytečné čmáranice, mě fascinuje... A i kontrast nepříjemných pachových vjemů a opilců pokřikujících nedaleko umocňuje prožitek z průchodu "červí dírou", jak jsem si podchod pro sebe pojmenovala...

No, a ty moje grafiky... Ty už velmi dobře znáte. Jedna z mých nejstálejších zákaznic si koupila celou kolekci "2022", a letos si k nim nechala vyrobit i nádherné dřevěné rámy. Tak jsem ji poprosila, jestli by mi je nepůjčila, že jí je zarámuju, a taky nafotím... A něco vám řeknu, trochu jí je závidím... Kdybych měla dům a prostor, tenhle můj cyklus by bylo to, co bych si určitě někam ráda pověsila...

Od každé grafiky bylo natištěno šest kusů. Jedná se o digitální tisk na strukturovaný papír. Velikost 32 x 32 cm. Signováno, číslováno. Cena za jednu grafiku je 1000 Kč.

Přehled dostupných motivů: Leden - Srna - 0 ks, Únor - Fašankový průvod - 1 ks, Březen - Kávová skvrna - 3 ks, Duben - Kraslice - 2 ks, Květen - Louka - 1 ks, Červen - Zahrada - 1 ks, Červenec - Velryba - 2 ks, Srpen - Lesní mandala - 3 ks, Září - Ježek - 0 ks, Říjen - Baldachýn - 0 ks, Listopad - Bělouš - 0 ks, Prosinec - Světlonoška - 3 ks

Putování podzimem

Kam ten čas tak letí? Ještě jsem nestihla publikovat fotky z víkendu pod Hostýnem, a už se mi ve foťáku nakupily další podzimní snímky...

Některé záběry jsou z polní cesty vedoucí mezi Holešovem a Hlinskem pod Hostýnem, kterou se mi podařilo celou projít. Stromořadí, které ji nad Dobroticemi lemuje, jsem nominovala do soutěže Alej roku. Jestli nějakou krásnou alej taky znáte, můžete se ještě do 26. října zapojit. TU. Je to takové zvláštní, jet na výlet do rodného města, ale byl to rozhodně jeden z těch víkendů, na které budu dlouho s láskou vzpomínat... Dopřála jsem si péči na kosmetice. Jestli jste z Holešova či okolí, Radku Pavlasovou můžu jen doporučit. Používá čistě přírodní produkty, a celý proces je rovnou i úžasná aromaterapie a relax. Já jsem třeba měla na obličeji i vzácnou masku z baobabu, a při jejím působení jsem si snila o tom, jak tento úžasný strom jednou určitě uvidím naživo. Takto vykrásněná a odpočatá jsem si udělala malý piknik v podzámce, a pak už vyrazila to polní putování... Koukání do zeleně opravdu uklidňuje... A taky všechny ty výhledy, třeba na cválajícího koně nebo do zlátnoucího sadu se zapomenutou houpačkou...

Jiné snímky jsou z výšlapu na Hostýnek. Konečně se mi to povedlo, "vyběhnout" u obýváku rovnou na kopec. Na to jsem se těšila celé stěhování... Dlouho jsem císařskou cestou nešla, tak mě poněkud zarazilo, že tam, kde dřív býval les, není ani smrček... Ale zase se otevřely nové výhledy do kraje, a třeba i na samotnou baziliku, a koneckonců příroda už si novými semenáčky začala nový les zabírat... Na Hostýnku jsme obkoukly hvězdy na stropě chrámu, růžence, turecký med, i svatou vodu, takže svět je vlastně stále v pořádku...

No, a zbylé záběry jsou z mojí stokrát prošlápnuté "okolo Frýdku cestičky", která je pokaždé jiná, a nikdy se mi neokouká. V podzimním nízkém teplém světle jí to moc sluší...

Na závěr mi dovolte, abych vás pozvala na svůj Instagram, kde se mi daří publikovat tak nějak pružněji...

Podzimní obrázky

     "Cestou na Pardus" a "Cestou z Pardusu jsou další obrázečky z "místopisu" mého života... Pardus je kopec rusavských kotárů. Nachází se nedaleko svatého Hostýna, a podle mě má úplně stejný náboj a sílu jako jeho známější "kolega". Jenom na něm nepostavili baziliku... Ale kdysi dávno se tu jistojistě nějaké obřady dít musely, ta energie je cítit na každém kroku...
    V trávě najdete bedly a pupavy bezlodyžné... Všude voní mateřídouška... A odpočinout si můžete pod pokroucenou hruškou, kterou kdysi asi zasadil některý z Valachů pasoucích tu svá stáda, aby měl co posvačit... Kravičky se teď pasou na vedlejším Klapinově, a nikdy je po cestě nezapomeneme pozdravit... A co mě fascinuje úplně nejvíc jsou jalovcová křoviska... Znáte Valašské pohádky namluvené Donutilem? Na těch jsem vyrostla a zbožňuju je... A na Pardusu si připadám jako ve světě z nich...
    Kdysi jsem tudy procházeli první jarní den, a potkali jsme zástup krojovaných nesoucí nahoru spálit Moranu... To byl úplně magický prožitek... A ne zase tolik let zpátky odnesly mou frustraci a vztek z těžké životní situace chuděry pýchavky, kterými jsem vší silou házela do kmenů stromů, až se některé roztříštily na stovky kousků... A pak jsem konečně sebrala odvahu, a zvedla telefon, a navázala komunikaci, což mi myslím hodně změnilo budoucnost v dobrém slova smyslu... Dějí se tu prostě kouzla a měla bych si rozhodně brzy udělat výlet...

Obrázek s kravičkou je prodaný, ale ten s bedlami a dívkou je k mání. 25 x 25 cm, rámeček nový, sklo plexi... Akvarel, perokresba, signováno, datováno... Cena 2000 Kč.

Do třetího bílého rámku, který jsem dostala od Lucky, jsem tvořila na přání "Kočičku a holčičku". Ta už má taky svého majitele... 

Volná je "Veveruška". 19 x 24 cm, repasovaný rámeček z bazaru. Akvarel, perokresba, signováno, datováno. 1500 Kč.

 

A k mání je i "Dětství v kraji pod Hostýnem. 32 x 42 cm, repasovaný rámeček, sklo klasické. Akvarel, perokresba, signováno, datováno. 4800 Kč.